Červen 2013

Válečná tématika

11. června 2013 v 13:27 | 紋茶 |  Doporučená literatura

Aleš Skřivan - Japonská válka 1931 až 1945
Nakladatelství Libri, Praha, 1997

Zdenka Vasiljevová - Dějiny Japonska

11. června 2013 v 13:18 | 紋茶 |  Doporučená literatura

Nakladatelství Svoboda, Praha 1986

Kapitoly:
Úvodem, Země a lidé, Nejstarší osídlení a etnogeneze, Vznik třídní společnosti a první státy na japonském území do 6. st. n.l. (Počátky zemědělství, Formování státu, Období mohylové, Stát Jamato, Šintoismus, Vztahy s Korejským poloostrovem, Vývoj sociální struktury, Vnitřní mocenské zápasy), Raně feudální stát (Čínský vzor a jeho význam, První státnická koncepce, Reformy Taika, Státní vlastnictví půdy a rolnické příděly, Proměna aristokracie Jamata, Heidžó - nové hlavní město, Růst soukromé půdy, Pokles moci císařů, Kultura Asuka a Tempjó, Heian - nové hlavní město, Změny a úpravy státního systému, Zápas dvorské šlechty o moc), Zápasy uvnitř vládnoucí třídy a úpadek panovnické moci (Krize centralizovaného státu, Vývoj držby půdy, Růst nespokojenosti v provinciích, Ozbrojené družiny, Regenti z rodu Fudžiwarů, Vláda excísařů, Boj vojenské šlechty o moc, Heianská kultura), Mocenský nástup vojenské šlechty v období kamakurského šógunátu (Vznik vojenské vlády jako periodizační mezník, Ustavení vojenské vlády, Vztahy mezi šógunátem a dvorem, Pronikání vojenské šlechty na vrchnostenské statky, Řemeslo a obchod, Regenti z rodu Hódžó, Mongolské vpády, Krize a pád kamakurské vlády, Neúspěšný pokus o restauraci císařské moci, Nové proudy v ideologii a kultuře), Úpadek ústřední moci za šógunátu Muromači a rozpad státu na válčící knížectví (Hospodářský a sociální vývoj, Šógunát Muromači, Proměna provinčních hejtmanů ve feudální velmože, Lidová povstátní, Válčící knížectví, Vznik a rozvoj feudálních měst, Zámořský obchod, Kultura Muromači), Úsilí vojenské šlechty o upevnění feudálního systému (Charakter sjednocení, Podrobení knížat, Revize pozemkového katastru, Vpád do Koreje, Rozvoj zahraničního obchodu a styky s Evropany, Obnovení šógunátu, Postavení rolnictva, Izolace, Kultura Momojama), Rozpory a krize tokugawské pozdně feudální společnosti (Doba Genroku, Narušování základů tokugawského systému diferenciací a třídním bojem rolnictva, Konfucianismus jako ideologie tokugawského systému, Pokusy šógunátu o reformy, Rolnická povstání a bouře městské chudiny, Pokusy šógunátu pokračovat v politice izolace, Zárodky nových výrobních sil, Rozvoj vzdělanosti a věd, Měšťanská kultura), Nedovršená buržoazní revoluce a vznik monarchického systému (Pojem Meidži išin a jeho interpretace, Reformy Tempó, Hnutí sonnó džoi, Radikalizace nižšího samurajstva, Svržení šógunátu, Základy nového státu, Pozemková reforma, Ostatní reformy, Samurajská opozice a její likvidace, Vliv revoluce na hospodářský vývoj, Hnutí za svobodu a demokratická práva, Dobudování monarchického systému, Vztahy se zahraničím), Politika vnitřního útlaku a zahraniční expanze v době formování a upevňování japonského imperialismu (Přechod Japonska do imperialistického stádia, Počátky třídních zápasů dělnictva a rolnictva, Boj mezi byrokraticko-vojenskou skupinou a liberální buržoazií, Čínsko-japonská válka, Přechod do monopolistického stadia, Úloha armády v politice, Kompromisy mezi politickými stranami a vládou, Rusko-japonská válka, Dělnické hnutí, Hnutí na obranu ústavy, Anexe Koreje, Japonsko v letech první světové války, Kultura Meidži), Zostřování společenských rozporů a hledání východiska z krize ve fašizaci a válce (Nové proudy v japonském politickém životě, Neúspěchy expanzivní politiky, Boj proletariátu a rolnictva, Zostření rozporů za světové hospodářské krize, Hledání východiska z krize ve fašizaci a zahraniční agresi, Monarchický fašismus, Dovršení fašizace monarchického systému a vojenské spojenectví, Válka v Tichomoří, Tódžóova diktatura, Porážka, Kulturní a ideové proudy meziválečného období), Poválečné Japonsko (Poválečná demokratizace, Opačný kurs, Problémy separátního míru, Polarizace a střetávání vnitropolitických sil, Představy a realita let vysokého tempa hospodářského růstu, Hospodářské a politické problémy 70.let, Kultura a věda v současném Japonsku), Japonsko na přelomu 70. a 80. let, Úvod do pramenů literatury, Jemný rejstřík, Rejstřík zeměpisných, místních a entnických názvů, Věcný rejstřík

Kniha má cca 600 stran, takže vás čeká pěkný počtení. :D :)) Doporučuju maximálně tak jako přípravu na FF UK, jinak ale je to podle mě spíše pokročilejší literatura, pakliže se o dějiny nijak nezajímáte.. . Určitě to překračuje obecnou přípravu k přijímačkám. :))

Maličko o kinematografii obecně

11. června 2013 v 12:42 | 紋茶 |  Kinematografie
19. století - rané filmy byly ovlivněny divadlem (př. kabuki, bunraku)

Cunekiči Šibata - natočil několik raných filmů
- př. Momičigari - 1899 - záznam představení 2 známých herců kabuki

20. století
- 1930s - vynález zvukových filmů

1900 až 1920s

Šózó Makino - průkopnický režisér JP filmů
- film Honnódži gassen
- do svých filmů často obsazoval kabuki herce Macunosuke Onoe, který se stal první japonsko filmovou hvězdou
- vynalezli tzv. žánr džidaigeki

- Tokuko Nagai Takagi - první žena, která se objevila v JP filmu (herečka)

1910 - začala se rozvíjet filmová kritika v JP
- jeden z prvních filmových časopisů byl Kacudó šašinkai (vznik 1909)

1920 - vznik nových studií - př. Šočiku, Taikacu (v tomto studiu působil Thomas Kurihara, který režíroval filmy založené na novelách Džuničira Tanizakiho)

- režiséři Kendži Mizoguči, Šigejoši Suzuki, Tomu Učida

1925 - japonské filmy získávají v JP oblibu
- režiséři Daisuke Itó, Masahio Makino - produkují samurajské filmy

Filmy tohoto období:
- Sakanaja Honda - Oroči - Kurama Tendu:
- Džicuroku Čušingura - Maboroši Kjófu džidai
- Horaidžijama - Kurutta Ippedži - Kurama Tengu

- film Kapitánova dcera byl jedním z prvních JP ne-němých filmů (mina talkie systém)

Výroba tradičních textílií v regionu Uonuma (JP)

4. června 2013 v 14:51 | 紋茶 |  Kultura ostatní

Určitě z toho hodně pochytíte, i když třeba neumíte japonsky. ;)


Rjúnosuke Akutagawa

4. června 2013 v 14:43 | 紋茶 |  Moderní literatura (1868 a déle)

Rjúnosuke Akutagawa (1892 až 1927) patří mezi nejvýznamnější japonské novelisty a esejisty. Je považován za mistra umělecky i jazykově vytříbené moderní japonské novely a povídky. Ve svém díle zdařile spojil klasické znalosti s moderní technikou výrazu, tradiční japonské i v Japonsku dříve neznámé evropské prvky. Celkem napsal na 150 povídek, z nichž každé má svůj vlastní styl a náladu. Náměty k řadě próz črpal ve starých klasických japonských sbírkách a kronikách. Patří mezi nejčastěji překládané japonské autory v zahraničí. Japonský režisér Akira Kurosawa natočil podle jeho dvou povídek slavný film Rašómon.

(zdroj: obálka knihy Tělo ženy a jiné povídky, R.A.)

Jeho díla v čj (podle seznamu od A. Kramerové a P. Poláka z roku 2009):
Hlemýžď, přeložil O. Hýbl, NO 2009/3, s.124-131
Močál, přeložil J. Levora, NO 2002/8, s. 282-283; (také v Tělo ženy a jiné povídky)
Obraz pekla a jiné povídky, přel. V. Hilská, SNKLU, 1960
Otec, přel. Z. Suský, NO 2005/2, s. 56-57
Milenci z jeda - Pavoučí vlákno, Jezevec, Rašómon, Nos, Ďábel a tabák, Kapesník; přel. V. Hilská, Melantrich, 1942
Rašómon a jiné povídky, přel. V. Hilská, Argo, Praha 2005
Tělo ženy a jiné povídky, přel. J. Levora, Mladá fronta, Praha 2005
Vodníci, přel. I. Zálupský, Bratislava, 1958 (také např. v Obraz pekla a jiné povídky)

*) NO = časopis Nový Orient


Akutagawa patří snad mezi moje nejoblíbenější japonské spisovatele. Hrozně dobře se čte. :)

O autorce blogu a o blogu samotném

2. června 2013 v 21:05 | 紋茶 |  Pár slov úvodem
Zdravíčko! :)

Jsem studentka japonské filologie na FF UP a toto je můj blog - z čehož plyne první ponaučení: jedná se pouze o blog, nikoliv o odbornou publikaci, proto berte prosím veškerý obsah s jistou rezervou.
(jen tak pro info - dostala jsem se i na japanologii na FF UK, ale rozhodla jsem se pro Olomouc - to je poznámka spíše pro zájemce o studium JP, kteří vědí, jak je obtížné se na UK dostat, haha :), takže se mě klidně můžete ptát i co se přijímaček týče, ale nečekejte, že vám poradím nějaké zázraky, je to spíše o tom se prostě učit a být připraven + mít nějakou obecnou inteligenci a obecné jazykové dovednosti, např. dobré verbální myšlení)

Tento blog slouží spíše jako takový můj zápisníček jistých informací, které mám v dané chvíli chuť a náladu nějak elektronicky zaznamenat. Ani nevím, proč jsem tento počin pojmenovala 'japanologie', měl by se spíš jmenovat něco jako 'japanofilie', jelikož to rozhodně není a nebude nic odborného.

V tomto bodě bych tento blog ráda směrovala i k lidem, kteří mají zájem o studium japanologie a studují na přijímací zkoušky. Rozhodně to však nemyslím jako jakýsi "návod", spíše pár rad, co mne tak napadne. :) A samozřejmě i ke všem, co mají o japonskou kulturu (z jakéhokoliv důvodu) zájem.

V případě dotazů neváhejte napsat do komentářů.
Pěkný den přeji,
紋茶


Antonín Líman

2. června 2013 v 20:25 | 紋茶 |  Vizitky japanologů a překladatelů z/do JP

Významný český japanolog a překladatel Antonín Líman (*1932) působil od roku 1967 na Torontské univerzitě a po odchodu do penze na japonské univerzitě Otemae. Je autorem knih Krajiny japonské duše (200), Mezi nebem a zemí (2001), Paměť století: Ibuse Masudži (2004), Kouzlo šerosvitu (2008) a řady dalších studií a esejů o japonské kultuře. Jako překladatel se věnuje zejména japonské poezii, kromě několika sbírek haiku vydal také kompletní překlad obsáhlé sbírky Manjóšú: Deset tisíc listů ze starého Japonska (2001 až 2008) a výbor z této sbírky pod titulem Písně z ostrova vážek (2010). Jeho překlad dvojice novel Masudžiho Ibuseho Na vlnách (2007) byl roku 2008 vyznamenán prestižní Cenou Josefa Jungmanna.
(zdroj: obálka knihy Mistři japonského filmu, 13 esejů, A. Líman)