Šimako Murai

23. května 2013 v 18:37 | 紋茶 |  Divadlo

Šimako Murai se narodila v Hirošimě r. 1928, odkud odjela na jaře 1945 studovat do Tokia. Po absolvování univerzity se věnovala divadlu. V roce 1959 přijela do Prahy s úmyslem seznámit se s inscenačními postupy E. F. Buriana, jehož však už naživu nezastihla. Zaujala ji zde režijní práce Otomara Krejči a původně zamýšlená krátkodobá stáž přerosla v několikaletý pobyt, během něhož Š. Murai absolvovala obor divadelní věda na FF UK. V roce 1969 po návratu do Tokia vydala překlad několika českých divadelních her (Kundera, Topol, Havel), z nichž některé v Japonsku také inscenovala.

Vedle režijní práce se rozhodla věnovat i vlastní dramatické tvorbě, v níž se soustředila na téma hirošimské tragédie. Napsala řadu her, pro jejichž inscenování založila tvůrčí skupinu 'Hirošimská žena'. V roce 1988 získala na festivalu v Edinburghu cenu za novou tvorbu. V roce 1992 režírovala v pražském Činoherním klubu svou hru 'Slunečnice' v českém překladu a u příležitosti kongresu PEN Klubu v Praze v roce 1994 uvedla tamtéž 'Déšť letáků', tentokrát v anglickém znění. V roce 1998 režírovala v Máchově divadle v Litoměřicích další hru z cyklu 'Hirošimská žena', 'Eviččiny housle'.

Nejrozsáhlejší součást hirošimského cyklu tvoří trilogie o Janu Letzlovi, jež námětově čerpá ze života českého architekta, který do roku 1907 pracoval v Japonsku, kde realizoval řadu významných projektů, mezi nimi i tzv. 'Průmyslový palác' v Hirošimě, nad nímž v srpnu 1945 vybuchla atomová bomba a jehož trosky jsou dnes registrovány jako světová kulturní památka. Murai vždy uvádí na jeviště pouze ženské postavy, proto i Letzlovy osudy jsou pojednány přostřednictvím osudů žen, které hrály určitou roli v jeho životě.

(zdroj: obálka knihy J. Letzel, stavitel Atomového dómu od Š. Murai)
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama